Etapový závod horských kol Migdal Epic Israel si dokázal během své sedmileté existence vydobýt slušné renomé. Stále více elitních bikerů si do této exotické destinace vyráží prodloužit závodní sezónu. Stejně jako loni byl tento čtyřdenní závod zařazen do kategorie UCI S1, a tak nalákal mnoho eliťáků, kteří se měli možnost poprat o body do olympijské nominace.
Premiérově se závod jel v severních oblastech Izraele, na dohled od Libanonských hranic. Zázemí závodu tvořil hotelový komplex nedaleko historického města Akko, do kterého se jezdci každý den vraceli. Etapy měřily od 72 do 95 kilometrů, bez extrémního převýšení, ale jely se v náročném kamenitém a prašném terénu.
Jan Jobánek v tomto závodě startoval ve dvojici s Milanem Damkem za tým KILPI Superior. Honza s Milanem si již v červenci dojeli pro vítězství v etapáku na Islandu. V Izraeli vyrovnanými výkony a bezproblémovou jízdou dosáhli v odlišných klimatických podmínkách a vyšší konkurenci na cenné 18. místo.
Jak viděl závod den po dni Honza Jobánek:
Prolog:
„Leteckej den po místních „farm roads“. Nejvýraznější stoupání na trati dnešního prologu bylo celých 15 metrů převýšení na opevnění historického města Akko. Jinak mě prolog moc nebavil, jednak byl celý po rovině do tahu, takže jsem za Milanem docela trpěl. Navíc okolí i samotná trať připomínala v některých místech spíš skládku. Návrat do zázemí po písečné pláži byl už jen třešničkou na dortu. Doufám, že si v dalších dnech užiju více kopců a bajkování v terénu.“
První etapa:
„Dneska to bylo o moc hezčí bajkování než včera při prologu. Kromě deseti úvodních hektických kiláků v oblacích prachu a závěrečných 15ti nekonečných kilometrů po širokých cestách, to byla zábavná jízda po těžkých místních singlech v horách. Ve skalnatým terénu to vůbec neubíhalo a člověk musel pořád dávat bacha na volný šutry.“
„Z první skupiny jsme si vystoupili na začátku nejdelšího stoupání dne a jeli jsme si svoje. Ze sjezdů jsme zbytečně neriskovali, protože o defekty dneska nebyla nouze. Jsme rádi, že jsme nemuseli řešit žádnej technickej problém, a že nám do závěru nevysekalo. Nakonec nám to dalo na 17. místo.“
Druhá etapa:
„Velká paráda. Potom, co jsme absolvovali tradičních deset startovně-cílových kiláků po prašných rovinatých cestách, jsme najeli do bajkparku, ve kterým jsme se motali přes dvě hodiny. Krásný kamenitý singly proložený jen krátkýma přejezdama po širších cestách. Dnešní trať mi terénem, povrchem i okolím ve kterým se jelo, hodně připomněla slavnější Cape Epic, jímž se pořadatelé Epic Israel bezesporu inspirovali.“
„Zbývá poslední den a podle vyprávění místních, by to měla být zase zábava na singletracích. Nohy už bolí pořádně, ale těšíme se.“
Třetí etapa:
„Prvních 25 kilometrů odsýpá hodně rychle. Jede se po rovině, po širších cestách. Projíždíme přímo banánovýma plantážema, kolem bavlníkových polí a blížíme se k Libanonské hranici. Jedeme v čelní elitní skupině až do zúžení, kde každý musí z kola a vyběhnout několik skalnatých schodů. Odsud si už jedeme svoje, opět po zábavných singlech, které mají dnes trošku větší flow než v předchozích dnech. Před závěrem se ještě chytáme elitních Švýcarů, kteří se vrací po defektu. Takže v závodě nechávám opravdu vše.“
„Byly to tři dny (když nepočítám rovinatej prolog) poměrně těžkýho bajkování. Co se týče etapáků, tak Epic Israel určitě řadím mezi ty obtížnější, který jsem objel. Náročnost tady není dána velkým převýšením, ale terénem a podmínkama, ve kterých se jede. Kamenitý singly, prašné cesty, skalnatý povrch, na kterém to moc neodsýpá, a kterej neodpustí jakoukoli chybu, to vše ve velkým vedru. Nejvíce mi tento závod připomněl slavný Cape Epic. V některých ohledech se Epic Israel svému slavnějšímu vzoru směle rovná. Perfektní značení, nadšení organizátoři a dobrovolníci, luxusní zázemí se vším, co závodník po dojezdu potřebuje. Cyklistika je v Israeli na vzestupu, a kromě silničního Pro Tour teamu na příští rok, tu mají i parádní bikový etapák. Takže pokud si chcete prodloužit léto a sezónu, Epic Israel je za mě jednoznačnej tip.“
„Nám se s Milanem celou dobu dobu vyhýbaly jakékoliv defekty, nebo technický problémy. Neprošli jsme si ani žádnou větší krizí. I výkonnostně jsme byli docela vyrovnaní. Milan to měl více do tahu po rovinách, já si zase věřil víc v technice. 18. místo beru v konkurenci jaká se tu sešla jako úspěch. Na víc jednoduše nebylo.“ Shrnul Jobr svoje zážitky z Izraele.
Celkové výsledky Epic Isael
1. | Georg Egger, Max Brandl (GER) (LEXWARE Mountainbike Team) | 10:38:21 | |
2. | Karl Markt, Gregor Raggl (AUT) (Team Austria 1) | 10:45:31 | +7:10 |
3. | Andrew L’Esperance, Peter Disera (CAN) (Norco Factory Team) | 10:50:59 | +12:38 |
… | |||
18. | Milan Damek, Jan Jobánek (CZE) (KILPI Superior) | 11:40:49 | +1:02:28 |